Vážení členové České podologické společnosti, milé kolegyně a milí kolegové,
děkuji za pozornost, kterou věnujete tomuto textu o podologovi 
V mém minulém sdělení, stejně jako několikrát předtím, jsem varoval před používáním zdravotnických termínů v pedikérské profesi. Pedikér nemá nárok je používat, jsou spjaty výlučně s poskytováním zdravotních služeb. Je to skutečnost jasně daná legislativou. Takže jestliže se bude pedikér prezentovat pomocí zdravotnických výrazů, ze kterých klient může nabýt dojmu, že jde o zdravotní péči, může se jednat o klamání klienta, což je protiprávní jednání. V tomto na pedikéry velmi důrazně apeluji.
Jak se ovšem dívat na označení podolog?
V poslední době, asi shodou okolností v době, kdy se Česká podologická společnost snaží o vznik nové profesní kvalifikace, která se zabývá podologickými dovednostmi pedikérů, lze pozorovat živení povyku kolem podologie.
Fakt, že pedikúra je řemeslná živnost a že pedikér nemůže poskytovat žádné úkony spadající do gesce zdravotních služeb, je nad slunce jasnější. O tom, že termíny podolog a podologie nejsou legislativně zakotveny, píšeme a hovoříme stále, nepotřebujete k tomu dlouhé právní pojednání.
Vím velmi dobře, že podologem se u nás označuje mnohá pedikérka či pedikér, kterým k tomu stačí pouze to, že k pedikérskému ošetření používají podologický přístroj. Jak známo, k tomu samozřejmě říkáme jasné NE - tento pedikér pouze provádí ošetření modernějším a efektivnějším způsobem oproti klasické pedikúře s namáčením a použitím ostrých nástrojů. Ale nic víc.
K tvrzení, že kurzy podologických dovedností zde prokazatelně generují podology nebo že prezentace pedikérů jakožto podologů je klamavá reklama či nekalá soutěž, lze konstatovat pouze toto - dosud jsem se nesetkal se žádným školitelem a kurzem, který by inzeroval, že se jeho absolventi budou nazývat či se stanou podology.
K samozvanému označování:
1) Zásadním faktem je, že podolog není českou legislativou definován. Vzhledem k tomu, že nikde není legislativně stanoveno, kdo označení podolog může používat, nelze také určovat, kdo ho používat nesmí.
2) Podologie je v ČR léta specifikována, ovšem nikoliv legislativně zakotvena, jako preventivní a rekondiční péče o nohy. Obecně je tato široká definice bez problému přijímána, není také důvod, proč by nebyla, a nikdy jsem nezažil, že by se o tom někdo potřeboval hádat. A nikdy se také o podologii nemluvilo jako výhradně o péči zdravotní. Přesně takovou péči poskytují pedikéři.
3) Školení pedikéři disponují podologickými dovednostmi a znalostmi - jinak se to nazvat nedá, i s ohledem na zahraničí. Přitom se nejedná o zdravotní výkony, protože se pohybujeme v nezdravotnické části péče o nohy, kterou v ČR poskytují pedikéři. Zdravotnickou část podologické péče mají pak v gesci poskytovatelé zdravotní péče, kteří provádějí zdravotní výkony, což se pedikérů netýká.
V České podologické společnosti mají členové již mnoho let možnost dosahovat našich interních podologických titulů v rámci interního systému vzdělávání v podologii. Tituly jsou odměnou a uznáním za jejich další dobrovolné vzdělávání. Členové při jejich udělení stvrzují, že jsou si vědomi, že se nejedná o titul oficiálně uznávaný či dokládající odbornost v oboru, a tato informace je samozřejmě i na webových stránkách. Rozhodování o názvu a udělování těchto titulů je záležitostí výhradně našeho profesního spolku.
Navrhl jsem novou profesní kvalifikaci, jejíž název byl původně "Pedikér - podolog". Neprošlo to přes určité osoby v pracovní skupině, ačkoliv název zřetelně deklaroval, že jde v první řadě o pedikéra. Právní názor byl jasný, můžeme si zvolit název jaký chceme, neboť nejsme žádným způsobem vázáni tím, jak to pojali jinde ve světě. Ale v rámci vstřícného kroku a pro zdar kvalifikace jsme navrhli kompromis, který prošel - "Pedikér se specializací v podologii".
K podologovi na Slovensku, který je stále nějak "nadhazován". Podmínkou pro získání slovenského podologa je maturita a dále absolvovat roky studia - kdo chce být zdravotníkem, musí studovat, to je jasné. Kdokoli po tom touží, mohl už dávno být třeba lékařem.
U nás je také snaha o zřejmě vysokoškolský zdravotnický obor podiatr, což rád podpořím. Mou vizí byl vždy několikastupňový logický systém péče o nohy v ČR. Prvním stupněm by byl "standardní", tedy řekněme kosmetický pedikér, druhým stupněm výše kvalifikovaný pedikér ovládající specializované dovednosti, které se nedotýkají zdravotních služeb, a třetím zdravotní péče, pochopitelně na několika úrovních, například i s případným podiatrem.
Ale moje společnost sdružuje a pracuje pro pedikéry. Slovenský podolog má pár svých kompetencí navíc, které tento pedikér nepotřebuje, nebude zdravotníkem. Jestliže by chtěl být, má na výběr. Pedikér se specializací v podologii by byl více než "kosmetický" pedikér, ale určitě nemusí být zdravotník. Uchazeč nemusí dále studovat, nemusí mít maturitu, ale je šikovný a prospěšný v tom, co dělá.
Nová kvalifikace Pedikér/ka se specializací v podologii není složitým vymýšlením nového studia a povolání, ale prohloubením stávající pedikérské kvalifikace o konkrétní podologické nezdravotnické dovednosti a nadstandardní znalosti, které ovládá část pedikérů. Takoví pedikéři mají možnost být odlišeni od "Pedikéra a nehtového designéra", což jim zaslouženě může nabízet lepší pozici na trhu. Právě tyto situace řeší institut profesních kvalifikací. Uchazeč nedokládá žádné dokumenty o vzdělání či kurzech, ale když úspěšně vykoná standardizovanou zkoušku - standardizovanou je zásadní skutečnost - prokáže, že schopnosti skutečně má. Ne jen že navštívil nějaké školení a na stěnu si pověsil další diplom.
Nejen já jsem naprosto přesvědčen, že takový nadstandardně vzdělaný a vyškolený pedikér, který by získal tuto navrhovanou kvalifikaci, by si označení "pedikér - podolog" právem zasloužil a bylo by naprosto odpovídající. A velmi logické mi to přijde i vzhledem k tomu, že termín podolog u nás jinak nemá uplatnění. Jak jsem zmiňoval, pro nějakou případnou zdravotnickou specializaci bylo již prezentováno označení podiatr.
Mimochodem, zajímavé je, že se tak neřeší soudobé označování podiatrem, když s tím je to úplně stejné jako s podologem - taktéž není legislativou definován. Byť to může být v zahraničí jinak, v ČR jsou podiatrické ambulance spjaty se zdravotní péčí výhradně o osoby se syndromem diabetické nohy, nikoliv o každého, kdo má problém s nohama. Prezentuje-li se dnes někdo jako podiatr, a nejsou to jen lékaři, je to taktéž jen samozvané označení, v české legislativě oporu nemá.
Připojuji stručné vyjádření JUDr. Jana Macha, odborníka na medicínské právo, ředitele právní kanceláře České lékařské komory:
Podle článku 2 odstavec 3 Listiny základních práv a svobod každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Podolog není v ČR žádným právním předpisem zakotven, ani žádný právní předpis nestanoví, kdo je oprávněn se jako podolog označit. Tvrzení, že by mohlo jít o nekalou soutěž, je tedy nonsens. Něco jiného by bylo, kdyby profese byla právním předpisem vymezena a někdo by se vydával za podologa, aniž by k tomu byl oprávněn. Navíc lze říci, že pokud se označuje jako podolog ten, kdo absolvoval odborné kursy a má znalosti i dovednosti odpovídající tomu, co je i v zahraničí považováno za podologické úkony, nikoli zdravotní, tím, že se označí jako podolog, nikoho neklame. Označení podolog také nenaznačuje, že by mělo jít o zdravotní služby, kdežto např. označení medicinální pedikúra je typickým způsobem, jak evokovat v zákazníkovi dojem, že mu zdravotní služby budou poskytovány.
Naším cílem je, aby kvalifikace Pedikér/ka se specializací v podologii konečně vznikla. Byl by tak k dispozici nástroj k potřebnému zvýšení kvalifikační úrovně části vyškolených pedikérů a současně jasné specifikaci podologických úkonů v kompetenci pedikéra, což je v zájmu všech - pedikérů, klientů a zdravého respektujícího prostředí v oblasti péče o nohy v ČR.
Všem Vám děkuji, užívejte si krásné léto.
S přátelským pozdravem
Jaroslav Fešar
Mgr. Jaroslav Fešar, MBA
prezident České podologické společnosti, z. s.
