Rád bych zde, jako prezident České podologické společnosti, z. s., jediný soudní znalec v ČR se specializací pedikúra, manikúra a modelace nehtů, autorizovaná osoba MZ pro profesní kvalifikaci Pedikér/ka a nehtový/á designér/ka, lektor pedikérských kurzů a souvisejících podologických dovedností s pětadvacetiletou praxí a v této souvislosti zejména jako odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví a aktivní člen Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP, přidal svůj pohled na věc.
Pedikúra má jasně daný rozsah činností Nařízením vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností, a to: péče o nohy, změkčování kůže a upravování, lakování, střihání a broušení nehtů. Modeláž nehtů. Nanášení masek, provádění speciálních koupelí nohou. Speciální úkony při péči o nehty a pokožku (například uvolňování zarostlých nehtů, obrušování ztvrdlé kůže pat a nehtů). Odborné poradenství. V rámci živnosti lze dále provádět depilace, masáže chodidel a nártů, s výjimkou specifických masáží, jako jsou masáže tlakové, lymfatické apod.
Pedikér se dále musí řídit zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání a zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Pedikér nesmí provádět jakékoli úkony, které spadají do kompetencí zdravotnických pracovníků. Nesmí pracovat s bradavicemi, toto infekční virové onemocnění patří výhradně do gesce lékaře, na což jsem už upozorňoval nesčetněkrát. Nesmí pracovat na lokalitách s otevřenými ranami, ulceracemi, v zánětu apod. Stejně tak přítomnost mykózy znamená práci na nemocné kůži, která není dovolena. Ovšem jak všichni víme z praxe, onychomykóza může být těžko rozeznatelná od jiných neinfekčních poruch či poškození nehtů a klienti by se museli před každým ošetřením prokázat protokolem laboratorních rozborů s negativními výsledky, což je samozřejmě nereálné. Pedikér nesmí aplikovat podkožní anestezii.
Jestliže se úřadu nelíbí nabídka pedikérských služeb, kde je doslova uvedeno ošetřování bradavic či léčba mykózy, nelíbí se mu zcela oprávněně. Používání termínů jako je léčení, terapie, pacienti či ordinace, které bezpochyby nelze užívat v souvislosti s výkonem pedikérské, tedy nezdravotnické profese, jsou nesmyslnou chůzí na velmi tenkém ledě a drážděním hada bosou nohou současně.
Jestliže má úřad námitky proti termínu ošetření, souhlasím, že je to podivný postoj. Ve zmiňovaném nařízení vlády o obsahových náplních živností není sice slovo ošetření u pedikúry použito, ale standardy pro profesní kvalifikaci Pedikér/ka a nehtový/á designér/ka jej obsahují mnohokrát. Termín ošetření vždy měl několik významů a nikdo se o tom nehádal. Jistě ošetření ve smyslu zdravotnickém, ale také jako věnování potřebné péče, což je náš případ, a jsou i další výklady. Proč nemají s termínem ošetření úřady problém u pivovarníků, kteří mohou ošetřovat ječmen, nebo kovářů, kteří mohou ošetřovat paznehty skotu, jak uvádí zmiňované nařízení vlády, kde mají výrazy ošetření taktéž jiné významy než související se zdravotnictvím.
Pedikérská profese se stejně jako ostatní profese vyvíjí. Dnešní pedikéři mají možnost absolvovat kurzy nadstavbových dovedností, které označujeme jako podologické. Jedná se zejména o kurzy ortonyxie, tedy nápravu zarostlých či stáčejících se nehtů pomocí rozličných druhů nehtových rovnátek, zhotovování náhradních nehtových plotének či individuálních meziprstních korektorů. Pedikéři navštěvují vzdělávací semináře z různých lékařských specializací, jako jsou dermatologie, diabetologie, ortopedie nebo psychologie, které jsou tematicky směřované k jejich profesi a nabyté znalosti jim pomáhají svou činnost vykonávat ještě kvalitněji a profesionálněji. Uvedené činnosti ale v žádném případě nejsou zdravotními úkony. Dle jakého právního předpisu by bylo např. uvolňování zarostlého nehtu pomocí aplikace nehtového rovnátka, tedy konzervativní modernější metody, zdravotní službou?
Ale samozřejmě i po absolvování dalšího vzdělávání všechny dovednosti spadají pouze pod odbornost pedikúry. Jestliže absolvuji kurz první pomoci, nemohu se označit za záchranáře. Po kurzu péče o rizikovou nohu diabetika nejsem diabetolog. Po kurzu zhotovování nehtových náhrad, označovaném také nehtová protetika, nejsem protetik. Po absolvování rozličných kurzů podologických dovedností, či kurzu podologie, jsem stále pedikér, byť s nadstandardními znalostmi a dovednosti. S absolvováním žádné ze školicích akcí podologických znalostí a dovedností nemůže být automaticky spojeno užívání termínu podolog. Není mi známo, že by některý ze školitelů v ČR zval zájemce na školení slovy staňte se podologem.
V České podologické společnosti od jejího vzniku mohou členové dosahovat interních podologických titulů, jestliže se vzdělávají. Jedná se ale pouze o interní tituly v rámci tohoto profesního spolku, ne tituly oficiálně uznávané či akademické, jak je zřetelně uváděno. Stál jsem u zrodu vzdělávání pedikérů v době, kdy jsem byl po dobu deseti let prezidentem České podiatrické společnosti a udělovaly se tituly podiatrické, které taktéž nemohly mít jiný status než interní.
Jestliže se tedy úřadu nelíbí, že se pedikér označuje jako podolog, nelze proti tomu bohužel namítat, protože termín není legislativně nikde ukotven. Já osobně jsem toho názoru, že vy všichni, kdo jste již opravdoví odborníci ve zvládnutí všech podologických dovedností, byste si toto označení zasloužili. Kdo jiný by ho měl v ČR používat? Lékaři chtějí vysokoškolský zdravotnický obor podiatr, proti čemuž bych neměl námitek, kdo chce mít kompetence zdravotníka, musí studovat. Ostatně ani termín podiatr, kterým se někteří lékaři označují, není nikde zakotven… Pro ty, kteří nevědí - chtěl jsem termín podolog zlegalizovat, můj původní návrh názvu nové kvalifikace byl Pedikér-podolog. Tedy název, který na prvním místě zdůrazňuje pedikérskou odbornost. Ani v této podle mě zcela vystihující podobě se, zejména lékařům, kteří prosazují podiatrii, hrubě nelíbil, proto muselo dojít ke konsensu. Ti, kdo nejsou s touto historií seznámeni, si k tomu mohou přečíst informace týkající se profesní kvalifikace na webu České podologické společnosti v sekci Aktuality.
Jedná se tedy stále o to, že někteří pedikéři umí něco víc než „standardní“ pedikéři, ale jejich současné dovednosti nejsou nikde oficiálně ukotveny, z čehož mohou pramenit neshody v naší profesní obci a zejména s úřady.
A právě to byl důvod, proč jsem podal návrh na vznik nové profesní kvalifikace Pedikér/ka se specializací v podologii, kval. úroveň 4. Jejím cílem není nic jiného, než pedikérům s nadstavbovým vzděláním a úspěšnou letitou praxí tyto podologické dovednosti oficiálně uznat v kompetencích této kvalifikace a stávající „diskutabilní“ situaci tím jednou provždy vyřešit.
Bude mezistupněm mezi bazálním pedikérským ošetřením a zdravotnickou péčí. V žádném případě se samozřejmě nesmí dotýkat zdravotnických úkonů.
Mimo jiné mezi kompetence bude patřit ošetření zarostlých či stáčejících se nehtů i s použitím metod ortonyxie, zhotovování náhradních nehtových plotének, zhotovování individuálních korekčních pomůcek, užívání okluzivních technik, posouzení nohou na podoskopu, péče o nohy a nehty jako podpora dermatologické léčby, snášení mykotického nehtu či preventivní péče o nohy diabetiků.
Jedná se o všechny podologické dovednosti, které jsou předmětem diskuse. Dovednosti, kvůli kterým klienti vyhledávají vaše provozovny, protože je léta ovládáte vy, pedikérky a pedikéři.
O rozlišném vývoji podologie a její definice v ČR a zahraničí všichni víme. Vznik nové profesní kvalifikace je vzhledem k situaci u nás nejvhodnějším a zároveň nejschůdnějším řešením. Bude to samostatná profesní kvalifikace ve vyšším kvalifikačním stupni než Pedikér/ka a nehtový/á designér/ka, stále pod živností pedikúra. Nemusíte začít studovat na střední či vysoké škole, nemusíte mít kvůli aplikaci nehtových rovnátek zdravotnické vzdělání. Vy už disponujete dovednostmi, znalostmi a praxí, což prokážete u zkoušky, a jen to je při získání profesní kvalifikace rozhodující. Podobu kvalifikačního a hodnotícího standardu a zkoušky budeme připravovat s pracovní skupinou a zúčastněnými institucemi.
Jen pro připomenutí uvádím, že jsem před lety obhajoval osobně před ministrem průmyslu a obchodu i vytvoření nové samostatné podologické živnosti, k čemuž mi bylo sděleno, že děláme chvályhodnou činnost, ve které máme pokračovat, opíraje se o vzdělávání v rámci České podologické společnosti, ale dlouhodobým trendem je živnosti naopak slučovat, ne vytvářet nové.
Vznikne-li profesní kvalifikace, budou kompetence jasně dány, a nikdo nebude moci dělat problémy např. i svým profesním kolegům.
Jak jsem členskou základnu České podologické společnosti informoval, již jsem pro vznik kvalifikace získal souhlasné stanovisko od Ministerstva zdravotnictví, které je v této věci stěžejním schvalovatelem.
Závěrem bych chtěl zmínit, že jsem byl pozván na dva kongresy hygieniků, které se budou konat na jaře, a chystám se přednášet o pedikérských praxích a soudobých podologických dovednostech.
Přeji všem hodně zdraví a ať se daří.
Mgr. Jaroslav Fešar, MBA
